TEST - 26" versus 29" - GT Zaskar 100

Jedna značka, dvě kola, jeden model, dva průměry kol a jeden den na trailech v okolí Brna. Co vše lze vytěžit z takto pojatého dne? Možná víc, než byste čekali.

info v našich článcích: MTB 29" - rozměr který jede!

Jedna značka, dvě kola, jeden model, dva průměry kol a jeden den na trailech v  okolí Brna. Co vše lze vytěžit z takto pojatého dne? Možná víc, než byste čekali.

Počasí vyšlo na jedničku. Nebo, když se nad tím zpětně zamýšlím, vlastně nás v závěru docela dusilo až nečekané horko. Ustáli jsme to ale bez následků, takže nakonec plná spokojenost. Když jsme přemýšleli, kam s touto dvojicí příbuzensky těsně svázaných kol vyrazíme, vyslovil jsem nesměle přání podívat se do okolí Brněnské přehrady. Tato část brněnského „resortu“ byla pro mě z pozice za pilota za řídítky doposud neznámá. Můj lokální průvodce nebyl proti, navíc přihodil informaci, že  se můžeme podívat na traily podél přehrady, které aktuálně širému světu internetu předvedli kucí z Trail-Busters.cz v rámci svého MTB průvodce.

Mě se vlastně nikam nechce…

Plán byl jasný, výhledy pozitivní a přesto se nám ráno vlastně ani moc na kolo nechtělo. „Však ono se to poddá,“ usoudili jsme oba zkušeně. A taky, že ano. Nakonec jsme si to užili opravdu dosyta a ještě si ke konci naší výpravy, na vzdory sluneční výhni a docházejícím zásobám vody ve velbloudích vacích, přidali jako bonus závěrečný výjezd na Babu.

Nešahej na ten představec!

Nejen počasí a terény však byli tím, co ten den na sebe poutalo pozornost. Naopak, ústředním bodem byly dva v mnohém identické bílo-černé stroje GT Zaskar 100 lišící se průměrem kol. „Hádám, že jako první budeš chtít devětadvacet, že?“ Jen jsem pokýval hlavou. „Hele, ale ten představec otočený dolů, to je nějaký XC žertík?“ Dotázal jsem se nevěřícně. „Jen si ho takhle nech. 29er má o dva centimetry kratší rám. Takhle je to lepší, jinak bys seděl jako za psacím stolem,“ zněla rada, které jsem bez dalších chytrých řečí uposlechl a byl za ní později rád.

Zapomeň na vše cos znal

GT Zaskar 100 29 je vážně dost krátký a i s představcem otočeným dolů, jsem se za jeho řídítky cítil hodně komfortně a sebejistě. „Tohle že je XC závodní raketa? Moc na mě tak nepůsobí… Tedy ono to jede jako sviň, ovládaní hbité a přitom docela stabilní, hmotnost nízká, pevná osa v předu, pevná osa vzadu…“ Zakar 100 9R je vážně jiný, než jak byste si  představovali nástroj pro XC závodníky. Obzvláště při pozdějším face-to-face srovnáním s šestadvacítkou jsem se nemohl ubránit dojmu, že sedím spíše na lehkém a hravém trail-biku. Nikdo neříká, že je to v  špatně, proč by musela být XC kola nepohodlná a dlouhá? Na druhé straně je to výrazný odklon od obecných tendencí, na který je třeba upozornit.

Tady vyplivneme duši

První část našeho výletu v okolí Brna zahrnovala převážně rychlé a  technicky nenáročné XC traily, po nichž se oba Zaskary prohnali jako vítr Nevadskou pouští. V závěru teto etapy nás naopak čekal slušný výšlap, abychom se dostali na hřeben nad brněnskou přehradou a mohli si  později užít sjezd po křížové cestě. Závěr zmíněného stoupání, pěšina vedoucí kolmo na vrstevnice po koňmi rozdupané pěšině, dokonale prověřila naší fyzičku, odhodlání a vrchařské schopnosti obou kol. Zvládli jsme to nakonec oba a problémem nebyla ani krátká stavba devětadvacítky. Jako jediné dva možné limity se ukázaly být naše kondice a především pak síla nohou. Ono s převody 2×10 to byl docela boj! Nahoře jsme sice oba chvíli hledali své plíce a uklidňovali divoké tornádo tepové frekvence, za pokoření takové výzvy to ale stálo.

Nepouštěj brzdy!

Po náročném výstupu následovala poklidná pasáž po hřebeni, okořeněná nutností překonat plot zdejší obory. Naštěstí jsou zde dřevěné schody, takže stačilo jen vzít kola do ruky. Při té příležitosti si člověk uvědomí, jak jsou ty karbonové hračky krásně lehké. Plot byl za námi a  sjezd před námi. Netušil jsem ani náznakem, co mě čeká a přiřítil se střemhlav na širokou dálnici směřující kolmo dolů k vodě. To by nebylo až tak hrozné nebýt všudypřítomných balvanů a sypkého štěrku. S kameny jsem se popral v sedle devětadvacítky celkem v klidu, jen stačilo trochu zpomalit, 100 mm zdvihu je zkrátka jen 100 mm zdvihu. Párkrát mi ale slušně zatrnulo, když moje pláště s nízkým rychlým vzorkem (Maxxis Aspen 2,1“) začali na přeschlém štěrku nehezky ustřelovat. Byl to trochu boj a  dost jsem tu postrádal tlustou přední gumu (Maxxis Ardent 2,25“), co byla na Zaskaru 26, ale zase to byl silný zážitek!

Jako Hanzík v Irsku

Vtipné na tom celém je, že toto bylo jen zahřívací kolo. Následoval vyhlášený trail podél nejzazší části Brněnské přehrady (žlutá značka) zařezávající se místy pěkně zostra do zdejších svahů a často i do skal. Tady jsem opravdu ocenil krátkou stavbu Zaskaru 100 9R, díky níž jsem si  mohl s kolem pohrávat zcela dle libosti a statečně se prát s nástrahami terénu. Pár míst mě docela zaskočilo, zejména když bylo potřeba zdolat šikmý kamenný schod nebo skalní traverz. Jet tu poprvé sám, tak se možná někde zaseknu a budu řešit „dám to, nedám to?“ Avšak takto v závěsu za  zadním kolem lokálního průvodce mi nezbylo nic jiného, než držet jeho stopu a tempo a posílat to přes skály a skalky jako Hans Rey na  irských útesech (Cliff of Moher). Vždy sedlám GT sejně jako tato nestárnoucí legenda technického MTB.

Drž se malého bráchy

Ono to nakonec nebylo až tak dramatické. Trošku techniky mám a o zbytek se s přehledem postarala velká kola a slušně pracující odpružení. Tady se GT Zaskar 100 9R nejevil jako XC raketa, ale jako vysoce obratný trail-bike. Šestadvaceti palcová verze rovněž nezaostávala. Naopak, za jejím „trapně“ malým zadním kolem jsem se na této maximálně zábavné sekci celou dobu sotva držel.

Spláchneme prach cest

Zásadní část známého Prýgl trailu byla za námi, teď jen přejet loučku s výhledem na hrad Veveří, střihnout si ještě sekci s kamennými schody a  pak už jen asfalt. Tedy minimálně než dosáhneme občerstvovací stanice na břehu Brněnské přehrady. Točená limonáda, párek v rohlíku a ruská zmrzlina! Trochu divoký mix, ale když je hlad a horko, že se vám svírá vyschlé a prachem zanesené hrdlo…

Foukni mi trochu rajského plynu

U přehrady jsme si prohodili kola a já zažil slušný šok v sedle GT Zaskar 100 26! „To kolo je hrozně dlouhé! Zastav, musím si posunout sedlo dopředu.“ Nešlo jinak, šestadvacítka je natolik jiná. Posed výrazně natažený, řízení překvapivě „pomalé“ (rozuměj stabilní, jak je zvykem u všech GTček) a navíc jako by mi někdo do žil vlil kerosin a do plic fouknul rajský plyn! Když jsme opouštěli hladinu přehrady, říkal jsem si, že už toho mám ten den docela dost. A najednou to zas jelo. Zaskar 100 9R je rychlý, ale menší kola mají zkrátka navrch. Nižší celková hmotnost, stejně jako lehčí setrvačníky kol jednoduše udělají své.

Není to kolo až moc lehké?

S novým přívalem energie jsem vybral z nabízených možností prakticky okamžitě. „Souhlasím, dáme si Babu!“ Mohl jsem si tedy užít ještě pár výjezdů a hlavně příjemně se vlnící trail po hřebeni přírodního parku Baba. Nahoru to jelo se Zaskarem 100 26 skoro samo. A dolů vlastně taky. I přes delší stavbu a stabilnější řízení mi připadalo ovládání malých kol nějak moc snadné… Už jsem na to párkrát narazil. Mám prostě radši, když pod sebou cítím „pořádnou hmotu“. U lehkých XC kol mi tento pocit dokáží naservírovat právě devětadvacítky. I proto jsem si tento parametr obecně tolik oblíbil.

Jen co jsme opustili přírodní park Baba, už jsme jen nasáli poslední oblaka prachu cestou přes pole a poté se přehoupli za kopec do místa startu a cíle naší malé nedělní výpravy.

GT vlastní cestou – závěr

Byl to krásně strávený den v sedle výjimečných kol. Obě jsou krásná, lehká a rychlá, obě ale tolik rozdílná. GT Zaskar 100 na 26“ kolech je klasickým příkladem toho, že GT jednoduše staví svá XC závodní kola jinak. Nemohou postrádat hravost a jistotu trailových divochů, přitom jim nikdo nemůže vyčítat šnečí tempo. Naopak devětadvacítka má vlastně ze závodního kola jen tu lehkost a rychlost. Jinak je to neskutečně zábavný trail-bike. Jen mu obout pěkně zubaté pláště nebo alespoň jeden dopředu a hned bych s ním šel pokoušet známé i nově objevené technické či trialové pasáže. Dost by mě zajímalo, jak by se s ním jezdilo třeba na Rychlebských stezkách?!